Vítejte na mém webu

Jmenuji se Tomáš Herceg, je mi něco kolem 24 let a asi 50% z tohoho času jsem strávil u počítače.

Jsem spoluzakladatelem a spolumajitelem společnosti RIGANTI s.r.o., která se zabývá vývojem aplikací, školením a konzultacemi. V této společnosti působím jako hlavní softwarový architekt a vedoucí celého vývojářského týmu.

V roce 2010 jsem úspěšně složil státní bakalářskou zkoušku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, konkrétně na oboru Informatika.

V letech 2009, 2010 a 2011 jsem získal ocenění Microsoft Most Valuable Professional, které je udělováno každý rok odborníkům na technologie, kteří se o své znalosti dělí s ostatními, například formou článků, přednášek atd., a jsou přínosem pro komunitu vývojářů či IT specialistů.

Co dělám

Většinu volného času věnuji programování a vývoji aplikací. Jsem jedním z autorů webu VbNet.cz - největšího českého webu o programování v jazyce Visual Basic, ale i o dalších technologiích (ASP.NET, C#, XNA a .NET Framework obecně). Kromě toho trávím relativně dost času tím, že někde přednáším o programování (různé akce společnosti Microsoft), dále občas školím ve společnosti Gopas. Čas od času mě též osloví nějaké vydavatelství, zda-li pro ně bych nerevidoval nějakou knihu o programování. Naposledy to bylo SharePoint 2010 Development with Visual Studio 2010.

Kromě toho působím na MFF UK jako Microsoft Student Partner, i když se studiu již téměř nevěnuji.

Osobní život

Jsem tvor relativně líný, ale když chci něčeho dosáhnout (a to chci na můj vkus až moc často), řídím se zásadně příslovími "Líná huba, holé neštěstí" a "Když ti něco vadí, řekni to nahlas, nikdo za tebe nebude přemýšlet". Zatím to vždycky fungovalo. Nemám rád nespolehlivé a nepořádné lidi, dále lidi, kteří překáží (například se zastavují se na schodech nebo na zúžených místech, aby s někým mohli vykecávat), zloděje ať už fyzického vlastnictví, nebo zloděje článků, a v neposlední řadě lidi, kteří chodí permanentně někam pozdě (a těch je hodně). Taky moc nemusím tučňáčky, jablíčkáře a černoprdelníky, ale když oni nepřesvědčují mě, tak ani já se s nimi nehádám. Většinou jsou to právě oni, kdo do mě začnou hustit svá moudra a přesvědčovat mě o tom, že bych byl daleko lepší člověk, kdybych byl jako oni, čímž ve mě vzbuzují touhu po vlastnictví střelné zbraně a benevolentnějších zákonech ČR, které by umožňovaly vzít spravedlonost do vlastních rukou a vypořádat se s donebevolajícím idealismem a šířením všeobecného míru, pravdy a lásky jednou provždy.

Většinu času trávím v Praze, ale častěji než bych chtěl se objevím v Třebíči, což je takové pochybné město na jižní Moravě s pravděpodobně největší koncentrací blbců na metr čtvereční (horší už je to snad jen na kterékoliv pobočce České Pošty).

Oblíbené věci

Nemám rád hudbu, která se dnes běžně poslouchá, např. hip hop, techno, punk a podobné. Mám rád klasickou hudbu, operu a jazz. Mezi moje nejoblíbenější autory patří George Gershwin, Giuseppe Verdi a Johann Strauss ml.

Moje nejoblíbenější skladba je Rapsodie v modrém, jejímž autorem je právě George Gershwin, uměl jsem ji zahrát na klavír a je to naprosto jedinečný kus. Z oper u mě jednoznačně vedou Verdiho La Traviata a Gluckova Ifigenie na Tauridě. Pokud jde o jazz, mým neoblíbenějším interpretem je Count Basie.

Co se týče filmů, nemám moc rád sci-fi krávoviny, velkofilmy, kde musí všechno vybouchnout, protože jinak to není dostatečně akční, dále bytostně nesnáším telenovely typu Ordinace, Ulice, VKV (tady nemyslím ty vlny) a Rodinná pouta a nemám rád filmy, které se snaží hrát na city - nezajímá osud nějakého neschopného naivního vola, feťáka nebo jiného individua; mám svých starostí dost, i když ten film dostal tři oskary.

Takže co za filmy zbývá? Mám rád situační komedie (zejména ty, kde každá druhá hláška není o sexu), například Jistě, pane ministře, Jistě, pane premiére, ALF, dál už asi podesáté sleduji M*A*S*H. Kromě toho obdivuji animované a zvláště kreslené filmy a seriály z americké produkce (anime se mi nelíbí, já radši animaci, která má více než 3fps a kde se při chůzi dokola nestřídají jen dva obrázky). Z ostatních seriálů sleduji Dr. House a našlo by se asi i pár dalších.

Trvalo mi pět let, než jsem přečetl sedmý díl Harryho Pottera, protože čtu zásadně jen když jedu někam autobusem, vlakem, nebo letadlem, což bývá jen párkrát do roka. Většinu z něj jsem přečetl nad Atlantikem, když jsem letěl do Států nebo ze Států. Kdyby moje češtinářka u maturity jen tušila, že jediné další beletrie kromě Harryho Pottera, které jsem v životě přečetl, jsou Dobrodružství Huckleberryho Finna a Stopařův průvodce po Galaxii, asi by omdlela, ale naštěstí to dodnes neví a vzhledem ke svému idealistickému založení (které mě hrozně iritovalo) na to zřejmě nikdy nepřijde. Prakticky jediné knihy, které čtu, jsou o programování, mají stovky stránek a jsou v angličtině.

Disclaimer

Asi tak jednou za 14 dní to někdo nevydrží a po přečtení tohoto textu cítí povinnost mi sdělit, že jsem arogantní, povýšený, nesnášenlivý a netolerantní. Klidně si můžete tu práci odpustit, není nutné to celé rozepisovat, stačí když do předmětu toho e-mailu, který mi chcete poslat, uvedete slovo "arogantní debile" a já už budu vědět. Žádný další text psát nemusíte, ušetříte tím práci na obou stranách - vy to nebudete muset psát a já to nebudu muset číst. Všichni stejně píšete to samé a mě to nezajímá.